Nedávno jsem slyšel něco, čemu bych ještě před rokem neuvěřil: „Zdržel jsem se lajkování kritického příspěvku o Trumpovi. Co když budeme chtít brzy zase navštívit USA?“ Prohlásil to můj partner a zněl přitom rozpačitě. V Kodani kolují zvěsti, že lidem na pasové kontrole kontrolují telefony nebo že je odmítají vpustit do země za to, že mluvili proti americkému prezidentovi. Bavili jsme se o tom, jak je zvláštní, že vůbec vedeme takovou konverzaci – že vyjádření názoru, zvlášť o USA, by se mohlo stát problémem.

Ale shodli jsme se, že už toho bylo dost. Pokud se má něco změnit, musíme se ozvat – i kdyby to mělo být jen malým „lajkem“. Takže když mě Vogue požádala, abych napsal o tom, jak se Dánové cítí ohledně Trumpova nápadu získat Grónsko – které je součástí Dánského království od 19. století a autonomní od 50. let 20. století – nemohl jsem možná říct ne.

Vyrůstal jsem s hrdinským obrazem Spojených států. Částečně proto, že jste byli hrdinové – pomohli jste nás zachránit před nacistickým Německem – a částečně proto, že Hollywood mě ujišťoval, že když se něco pokazí, Tom Cruise vyskočí z letadla, aby bojoval se záporáky. Hluboko uvnitř jsem tomu vždy věřil. S pouhými šesti miliony lidí bychom neměli velkou šanci, kdyby nás někdo chtěl ublížit – přinejmenším ne bez silných spojenectví. Máme EU, NATO a tak blízký vztah s USA, že náš premiér v letech 2000 si v Washingtonu zaběhal s prezidentem Bushem (což byla u nás mnohem větší zpráva než ve vašich médiích). Dánští vojáci také bojovali po boku Američanů, včetně Afghánistánu.

Také jsem vyrůstal s pocitem, že všechno děláte – od nošení Uggs po cvičení Reformer Pilates – nejméně o dva roky dříve než my. Když jsem byl v letech 2010 šéfredaktorem módního časopisu, přesvědčil jsem vedení, že časopis nemůže efektivně vycházet, pokud se nebudu každou sezónu účastnit Newyorského týdne módy. Sedět v Pastis v Meatpacking District a pozorovat dobře oblečené Newyorčany bylo stejně inspirativní jako účast na přehlídce Marca Jacobse. To bylo před Nomou, Ganni Girls, skandinávším šarmem a předtím, než byla Kodaň označena za nejcoolovější město světa.

Naše média a rozhovory u večeře jsou plné pokusů porozumět Trumpovi. „Pokud si poslechnete podcast o něčem, co Trump ve čtvrtek řekl o Grónsku, může to být v pátek už zastaralé,“ řekl otec spolužáka mého syna v dinner klubu minulý týden. Přehání teď, aby později dosáhl svého? Máme ho brát vážně, ale ne doslovně? Je to všechno jen rozptýlení od toho, co se děje v USA?

Zeptal jsem se kamarádky z komunikací, jestli někdy věřila, že Trump převezme Grónsko vojenskou silou. „Ne,“ řekla. „Nejde jen o zem; jde o lidi. Stali by se americkými občany proti své vůli? To si nedokážu představit.“ Ale oba jsme se shodli, že Trump a jeho administrativa často říkají věci, které jsou fakticky nesprávné – a to nás znepokojuje. „Připomíná mi to manipulativního kamaráda, kterého jsem měla ve škole, který lhal tak přesvědčivě, že jsem si skoro říkala, jestli nejsem ta blázen,“ řekla.

Na zahajovací recepci Kodaňského týdne módy v pondělí odpoledne bylo stejně jako vždy polibků do tváře a šampaňského. Redaktoři, designéři a PR lidé většinou mluvili o chladu a o tom, na které večeře ten týden půjdou. Ale když jsem se zeptal, jestli je Trumpova prohlášení o Grónsku znepokojují, přikývli.

„Osobně se mě to dotýká na dvou úrovních,“ řekla spolumajitelka módní agentury a PR firmy. „Je opravdu těžké plánovat rozpočty pro naše značky. Musíme zvažovat...“ Bojím se, jestli se nedostaneme do tak nejisté situace, že dánská spotřeba klesne, a nevíme, jestli nebudou zavedena nová cla pro značky, které prodávají v USA. Na osobnější úrovni jsou večery, kdy kojím svou tříměsíční dceru – to je často doba, kdy doháním zprávy. Dánsko je taková země, kde se cítíme bezpečně, když necháme naše dítě spát venku v kočárku, zatímco sedíme v kavárně, a přemýšlím, jestli tu bude stejně bezpečně, až bude moje dcera mít jednou své vlastní dítě.

Redaktorka časopisu, se kterou jsem mluvil, přemýšlela o těch v Trumpově nejbližším okolí – co by mu mohli šeptat do ucha, jaké komerční zájmy mohou mít a proč mu nikdo neřekne, aby přestal. „Náš vlastní politický systém je strukturován kolem mnoha menších stran, které musí hledat kompromisy napříč spektrem, takže jedna osoba by nikdy nebyla schopna nashromáždit tolik moci,“ poznamenala redaktorka.

V poslední době také začínám slyšet více lidí říkat, že možná to bylo to, co bylo potřeba, aby se Evropa semkla, a aby nás Dány skutečně zajímalo Grónsko. To mi zní pravdivě. Kromě pár lékařů, kteří se tam přestěhovali kvůli dobrému platu, jsem neznal nikoho, kdo by tam byl – až do teď. Nejblíže k ostrovu jsem se kdy dostal jako dítě, když jsem skládal puzzle naší královské rodiny stojící ve sněhu v Nuuku, oblečené v grónském národním kroji.

Dánsko se chovalo jako koloniální velmoc, kterou bylo ještě v 70. letech, kdy bylo několika tisícům grónských žen bez jejich vědomí zavedeno nitroděložní tělísko. Nyní dostávají odškodnění. A když před pár nedělemi byla demonstrace za solidaritu s Grónskem, Gróňané a Dánové vyšli do ulic společně a drželi grónskou vlajku. Ale ještě v 18. století bylo Dánsko tím, kdo uplatňoval svou moc v Grónsku.

Samozřejmě, Grónsko se stalo závislým na podpoře Dánska; společnost 56 000 lidí se v moderním světě těžko zvládne sama. Ale jak řekl náš ministr zahraničí na Fox News: „S lidmi se dá obchodovat, ale nedá se obchodovat s lidmi.“ Je to dobré pravidlo.

Často kladené otázky
Zde je seznam častých otázek o tom, jak Dánové diskutují o Trumpově zájmu o Grónsko, s jasnými a stručnými odpověďmi.

Začátečník – Obecné otázky

1. Proč je Grónsko znovu v novinách?
Protože bývalý americký prezident Donald Trump veřejně potvrdil svůj zájem o koupi Grónska během svého funkčního období a nedávno tento zájem zopakoval, nazval to skvělým realitním obchodem. To znovu roznítilo diskusi v Dánsku.

2. Může USA skutečně koupit Grónsko?
Ne, Grónsko není na prodej. Je to samosprávné území v rámci Dánského království. Grónská i dánská vláda to opakovaně a jednoznačně uvedly.

3. Jaká byla bezprostřední dánská reakce na Trumpův původní návrh?
Setkala se s nevěřícností a výsměchem. Tehdejší dánská premiérka Mette Frederiksenová nazvala tento nápad absurdním a způsobil krátkou diplomatickou roztržku, která vedla Trumpa k odložení státní návštěvy Dánska.

4. Berou Dánové a Gróňané toto jako vážný návrh?
Většina to vnímá spíše jako politické téma k diskusi než jako vážný geopolitický návrh. Berou však vážně základní problémy, které to zdůrazňuje: suverenita, koloniální historie a zájem velmocí o Arktidu.

Pokročilý – Nuancované otázky

5. Mimo vtipy, čeho se Dánové skutečně obávají?
Dánové a Gróňané diskutují o: 1) arktické suverenitě a bezpečnosti, protože klimatické změny otevírají nové lodní trasy, 2) soupeření velmocí na jejich dvorku a 3) respektu k právu Grónska na sebeurčení.

6. Jak se k tomu cítí samo Grónsko?
Grónsko je rozhodně proti tomuto nápadu. Vnímají to jako připomínku koloniální minulosti, kdy byla jejich vlast zacházena jako komodita. Diskuse posílila místní výzvy k úplné nezávislosti na Dánsku, ale na jejich vlastních podmínkách.

7. Jaká je souvislost s leteckou základnou Thule?
USA již mají v Grónsku velkou strategickou vojenskou základnu, leteckou základnu Thule. Dánové diskutují o tom, zda Trumpův zájem byl skutečně o rozšíření americké vojenské přítomnosti, přičemž použití koupě jako hrubého nástroje pro jednání, která se normálně řeší diplomaticky.

8. Existuje na tuto otázku nějaký dánský politický rozdíl?
Rozdíl je méně o stranických liniích a více o perspektivě.