"Myslím, že většinou sledujeme, jak se lidé vyrovnávají s mimořádnými okolnostmi," říká režisér Craig Baldwin hercům shromážděným v zkušebně v Midtownu.

Je neobvykle teplé říjnové nedělní odpoledne a skupina se sešla na poslední zkoušku Richarda II před přesunem do technického týdne v divadle Astor Place. Po provedení hry bez textu se převlékli do pohodlnějšího oblečení a nyní sedí v části místnosti označené jako "jevištní pravice", drží své texty a poznámkové sešity a jsou dychtiví slyšet od režiséra více.

"Lidským prvkem hry je, že vidíme, jak všichni tito různí lidé reagují, když se jejich země rozpadá," pokračuje Baldwin. "Jaká rozhodnutí lidé dělají? Kdo se snaží zemi rozbít a kdo se ji snaží obnovit?"

Ještě den předtím prošla bulvárem přímo před budovou masivní newyorská protestní akce "No Kings", což dodává této hře napsané před více než čtyřmi sty lety děsivou aktuálnost. Tady v této místnosti se král zoufale drží moci.

Richard II není hra, kterou by většina běžného publika, zejména Američané, dobře znala. Jako první dílo Shakespearovy série Henriad zobrazuje události vedoucí k bouřlivé, několikagenerační občanské válce v Anglii. Jádrem příběhu je král Richard – v tomto nastudování hraje Michael Urie – který vyhostí svého bratrance Henryho Bolingbrokea (Grantham Coleman), zabaví šlechtické pozemky, uvalí nepopulární daně a kvůli špatnému hospodaření s královskými zdroji si vyslouží hlubokou neoblíbenost. Nakonec je Bolingbrokem svržen a uvězněn – pozor, spoiler! – a Richard je ve své cele zavražděn.

Očividným přístupem by bylo zobrazit Richarda jako odtažitého a dětinského; koneckonců se stal králem už v deseti letech. Toto nastudování však "zdůrazňuje, jak těžké je být králem," říká mi Urie. (S Baldwinem mají dlouhou historii: jejich studia na Juilliardě byla jen rok od sebe a nedávno Baldwin režíroval Urieho v produkci Hamleta od Shakespeare Theater Company v roce 2019.) Urieho Richard, ač arogantní a někdy povýšený, si také dokáže získat určité sympatie.

Když byla hra naposledy uvedena v New Yorku v roce 2006 (produkce Public Theater plánovaná na rok 2020 pro Delacorte byla nakonec přeměněna na rozhlasovou hru), byl Baldwin v obsazení. (Ve své recenzi pro New Yorker popsal Hilton Als Baldwinův výkon jako Thomase Mowbraye jako "okouzlující".) Pro něj inscenace zasazená do neurčité moderní doby připomínala poutavé politické drama. "Toto je příběh země, která je rozervána hořkými mocenskými boji mezi bohatými rodinami, které ji ovládají," říká Baldwin. "V mé mysli to připadalo jako kinematografické psychodrama, podobné seriálu Succession."

Pro svou vlastní adaptaci zasadil Baldwin hru do Manhattanu 80. let a přeuspořádal část textu tak, že když se poprvé setkáme s Richardem, vzpomíná ze své cely na nedávné události.

"Ptal jsem se sám sebe, jaká byla předehra k naší současné éře amerického rozdělení, chamtivosti a násilí?" říká Baldwin. Tato otázka ho dovedla k bulvárně řízeným 80. létům s mottem "Chamtivost je dobrá": "Reaganomika, materialismus, přemíra a agresivní privatizace." Také explicitně udělal Richarda queer, přičemž jeho komunita je ohrožena hrozící krizí AIDS.

"Svým způsobem si Richard vytvořil svůj dokonalý ráj s touto queer vyvolenou rodinou, vládne království a mají vše, co potřebují," vysvětluje Urie. "A pak je mu to vše odebráno."

O několik let za Uriem a Baldwinem na Juilliardě studovala Pascal, která zde debutuje mimo Broadway. Nápadně krásná se bez námahy pohybuje po místnosti, někdy vykračuje po vyznačeném "jevišti" na vysokých podpatcích (ještě před dvěma týdny dělala totéž na přehlídkovém mole Chanel pro jaro 2026) a jindy s náklonností položí hlavu na rameno kolegy herce.

Pascal a Ryan Spahn v "Richardovi II".
Foto: Carol Rosegg

Vždy Urieho obdivovala a velmi vyzdvihuje jeho talent. "Je s ním na jevišti tak snadné pracovat," říká. "Je stejně zvídavý a otevřený jako já."

Pascal, narozená v Kalifornii, ale vyrůstající převážně v Chile – mladší sestra herce Pedra Pascala, s nímž prošla několika červenými koberci – před nástupem na Juilliard znala Shakespeara pouze z filmových adaptací a španělských verzí. "Byla jsem velmi zastrašená. Při čtení a studiu jeho díla jsem se cítila izolovaná," říká o Shakespearovi. "Ale pak jsem si uvědomila, že je to téměř vlastní jazyk. Jakmile do toho jazyka vstoupí tvůj hlas a tělo, staneš se součástí tohoto divadelního a literárního světa. Abych se do toho jazyka zamilovala, musela jsem se do něj opravdu ponořit."

Při přípravě na svou roli královny v "Richardovi II" přemýšlí Pascal o své zkušenosti s hraním Gertrudy v produkci "Hamleta" na Juilliardu. Stejně jako Gertruda i královna tiše drží významnou moc. "Každý na ni myslí, chápete? Je to hlavní postava, ale nemluví tolik," poznamenává Pascal. "Je to tak bohaté a složité, a tak protichůdné a bolestné, být v této pozici sebepochybnosti, mít instinkty, ale muset je umlčovat."

Pro Pascala toto nastudování "Richarda II" výmluvně promlouvá k současné době. "Tato hra nám připomene otázky, které si všichni klademe. Jaký je smysl existence, když je kolem tolik násilí a chaosu? A co je pravda? Je to velmi existenciální hra – a my žijme v opravdu existenciálních časech."

"Richard II" je nyní v předpremiérových uvedeních, slavnostní premiéra je naplánována na 10. listopadu.

Často kladené otázky
Samozřejmě, zde je seznam ČKD o produkci Richarda II v podání Michaela Urieho a Lux Pascal, navržený tak, aby byl užitečný jak pro nováčky, tak pro zkušené diváky.

Obecné / začátečnické otázky

1. Kdo hraje v této nové produkci Richarda II?
Tato produkce hraje Michael Urie jako král Richard II a Lux Pascal v klíčové vedlejší roli.

2. Hru neznám. O čem je Richard II?
Je to Shakespearova historická hra o anglickém králi Richardovi II., kterého svrhne jeho bratranec Henry Bolingbroke. Příběh zkoumá témata moci, identity, vůdcovství a božského práva králů.

3. Proč je tato produkce popisována jako hluboce osobní?
Michael Urie i Lux Pascal přinášejí do popředí své jedinečné osobní identity a zkušenosti. Urie je prominentní gay herec a Pascal je transgender herečka, což jim umožňuje prozkoumat témata identity a zranitelnosti ve hře novým, autentickým způsobem.

4. Co znamená "dokonale načasováno pro dnešek"?
Ústřední konflikt hry – zpochybňování legitimity vládce, zápas s národní identitou a zkoumání plynulosti moci a sebe sama – přímo odráží mnoho současných politických a sociálních diskuzí, které se právě teď vedou.

5. Kde a kdy se tato produkce hraje?
Příklad odpovědi: Hraje se v The Classic Stage Company v New Yorku od [datum] do [datum].

Hlubší / pokročilé otázky

6. Čím je zapojení Lux Pascal jedinečné pro tuto produkci?
Lux Pascal, talentovaná transgender herečka, přináší na dvůr Richarda II silnou a nuancovanou perspektivu. Její přítomnost a výkon samy o sobě zpochybňují tradiční genderové normy v klasickém divadle a přidávají další vrstvy významu tématům jako loajalita, identita a herecký projev.

7. Jaká je spojitost Michaela Urieho se Shakespearem?
Ačkoli je široce známý pro komické role v seriálech jako je Ugly Betty, Urie je klasicky vzdělaný divadelní herec s významnými zkušenostmi se Shakespearem, což mu umožňuje přinést do složité role Richarda jak technickou zručnost, tak emocionální hloubku.

8. Která konkrétní témata z Richarda II jsou nejaktuálnější pro moderní publikum?
Klíčová témata zahrnují:
- Křehkost legitimity a moci
- Konflikt mezi osobní identitou a veřejnou rolí
- Důsledky špatného vládnutí a chamtivosti elity
- Povaha loajality a zrady
- Hledání pravdy uprostřed politického chaosu