Zde je přirozenější a plynulejší přepis vašeho textu, který zachovává původní význam a tón:
---
Zrovna teď nejsem na jachtě a nežiju svůj nejlepší evropský léto. Což je docela legrační, protože všichni ostatní to tak mají – Dua Lipa, Kylie Jenner, Dakota Johnson, Charles Leclerc, dokonce i ta beauty influencerka, se kterou jsem jednou seděla u večeře v Soho. Chodila s kamarádčiným spolubydlícím z vysoké a spojila nás spolupráce Sofie Coppoly s Augustinus Bader, což nějak vedlo k tomu, že jsme se začali sledovat na Instagramu. O dva týdny později se rozešli a už jsme se nikdy nepotkali. Ale teď zveřejňuje fotky na jednorožci v Tyrhénském moři s nějakým novým chlapem. Dobře jí.
Nebudu vás nudit tím, co vlastně dělám toto léto (kancelářský maraton, odhánění světlušky, pocení při existenciálních krizích v metru bez klimatizace). Ale každý večer, zpátky ve svém bytě v NYC, projíždím všechny ty jachty, vily v Saint-Tropez, plážové kluby na Ibize, holky, které nosí náramky Cartier Love jako šperky z Claire’s, ale stejně prosí někoho, aby jim na srpen přenechal byt v Nolitě.
Je to zvláštní, být uvězněn v téhle podivné prázdninové limbu. Jakmile jednou kliknete na příspěvek z Hôtel du Cap nebo Le Sirenuse, algoritmus vás zaplaví dalšími. Najednou se životní styl, který si může dovolit jen pár lidí, zdá být normou… a vy jste ten divný. Je děsivé, jak vás tyhle digitální sirény – krásné, hypnotické, nebezpečné – lákají, přesně jak varovaly mýty.
Ale pak vypnu mozek, pustím *The Summer I Turned Pretty* a raději se nechám unést svou malicherností.
Níže mé úvahy o tom, co vaše evropské léto vypovídá o vás. Pokud se urazíte, vzpomeňte si… váš kreditní limit je nejspíš třikrát vyšší než můj.
### **Saint-Tropez**
*„Ale zlato, já chci Shellonu. Hraje tam BLOND:ISH,“* říká vaše *přítelkyně*, když přiráží člun.
*„Říkal jsem ti,“* povzdechneš si. *„Nedokázali zajistit stůl na 15:30. Tak jdeme do Cinquante Cinq.“*
*„Co?“* Upraví si svůj Jacquemus mini. *„To zní jen jako samohlásky.“*
*„Club 55.“*
*„Proč jsi to tak neřekl hned?“*
Rozhodíš rukama. *„Protože je to francouzsky! Jsme ve Francii!“*
Sundá si sluneční brýle Celine. *„Máš Ray-Bans a košili od Brooks Brothers. Každý pozná, že jsi Američan.“*
*„Je to Loro Piana,“* zamumláš zraněně.
Ticho. Člun duní směrem k Pampelonne. Ohlédneš se na svou 80stopou Sunseeker – obrovskou, dokud ji nepřekryje 300stopý Blohm+Voss za ní.
(*„Přítelkyně“ je silné slovo.*)
### **Dolomity**
Máte *dost* party Evropy – posunuli jste se dál. Méně kokainu v Gospel, více kapaček v Remedy Place. Teď jste v Dolomitech jako nějaký kapitán von Trapp s American Express a oblečením z Alo, doufajíc, že horský vzduch napraví poškození sluchu od Rüfüs Du Sol v Shelloně minulý rok.
Doma se budete chlubit nadmořskou výškou, kterou jste zdolali. Realita? Neopustili jste bazén ve Forestis.
### **Mykonos**
Je vám méně než 30, říkáte *„yacht daddy“* bez ironie a žijete pro rave v Alemagou v cropped topu a třpytkách. Víc než 30? Gratuluji, vaše játra jsou na vypůjčený čas.
### **Patmos**
Mykonos? *Prosím vás.* Nejste degenerát. Zajímá vás *víno. Umění. Kultura.* Čtete tisícistránkovou biografii Jamese Baldwina, proboha. Proto jste si vybrali Patmos – vytříbený únik od davů mávajících pěstmi. Tady brázdíte Egejské moře na *kaiki*, přemýšlíte o životních tajemstvích a *hledáte sami sebe.*
Škoda jen, že pláže jsou… kamenité. A že jste nevěděli, že –
---
Dejte mi vědět, pokud budete chtít další úpravy!
Nevěděli jste, že budete muset sdílet svou kajutu na osmihodinovém trajektu z Athén se třemi cizími lidmi – z nichž jeden zlikvidoval čtyři balíčky Cool Ranch Doritos. Ten večer, když sedíte v Benetos a vítr Meltemi fičí tak silně, že odhalí vaši lysinu, si přejete, abyste si vzali raději biografii Gwyneth Paltrow.
### **Ibiza**
Dřív jste jezdili na Mykonos. Ale po dvou šamanech a ayahuasce teď objednáváte čokoládové bonbóny s houbami a malinovou ganache a vybíráte si perfektní outfit na DC10 v Annie’s Ibiza (zlatá minisukně s topem – celkem za $3,000). Uvažovali jste o pronájmu vily od Le Collectionist ($30,000 týdně) v Es Cubells, ale nakonec jste zvolili Six Senses ($2,700 za noc), abyste na klidnějším severu ostrova *„naplnili svou spiritualitu“*. Po třiceti čtyřech minutách cesty Mercedesem Sprinterem do Jondalu (kde večeře pro čtyři stojí $2,000) tohoto rozhodnutí hluboce litujete. Vlastně ani jógu tolik nemusíte.
Až se vás doma v New Yorku/Londýně/Los Angeles/Dubaji budou ptát, *„Jaké bylo tvé léto?“*, povzdechnete si vědomě. *„Ibiza je tak klidná a bohémská. Opravdu vás nutí přemýšlet o tom, co je v životě důležité.“* Pak vám přijde zpráva od finančního poradce: vyčerpali jste limit na třetí kreditce.
*„Můžu ještě jet na Burning Man?“* odpovíte.
### **Capri**
Zeptali jste se ChatGPT, kde zažít *„perfektní evropské léto“*, a řeklo vám Capri. Tak jste přijeli do Caesar Augustus s kufrem plným šatů od Pucci, sandálů Hermès Oran a sny o virálním TikToku pod modro-bílými slunečníky La Fonteliny.
Ale ve chvíli, kdy vkročíte na ostrov – spolu s holkou, která se zamilovala do svého psychiatra – si uvědomíte, jak vás ta umělá inteligence napálila. Tohle není glamorní útočiště Sophie Lorenové, Audrey Hepburnové a Clarka Gableho, ani domov mytických sirén z *Odyssey* (ne že byste ji četli – moc dlouhá). Tohle je ostrov, kde vás málem ušlapou davy turistů řvoucích na zmrzlinu v Gelateria Buonocore.