Kdy vás naposledy umělecké dílo tak pohltilo, že zbytek světa jako by zmizel? Mně se to stalo nedávno u úchvatné miniaturní malby Hiby Schahbaz, pákistánské umělkyně žijící v Brooklynu.

V díle Strážkyně (2015–2025) se z růžových zdí budovy vzpíná nahý anděl obklopený jemnými mraky a půvabnými modrými draky, z nichž někteří chrlí zlaté čáry. Kolem něj stojí stráž sbor důstojných žen-strážkyní – s propracovanými čelenkami a štíty – a vyzývá diváky, aby se ztratili v jemných detailech malby.

Hiba Schahbaz, Strážkyně, 2015–2025. Kvaš, zlatý list a akvarel na wasli. 124 x 107 cm.
S laskavým svolením umělkyně.

Schahbaz vyrůstala v Karáčí a vzpomíná, jak se jako dítě schovávala pod peřinu a do noci kreslila malé postavičky. O letech na Národní vysoké škole umění v Láhaure objevila indoperskou miniaturní malbu – tradiční umělecký styl známý jemnými detaily a vrstvenými příběhy – a její dětský koníček se stal celoživotním dílem.

„Když jsem ve škole začala malovat miniatury, vše do sebe zapadlo,“ říká Schahbaz. „Je za tím tolik příprav – vyráběli jsme si vlastní papír, štětce i barvy a týdny jsme jen trénovali drobné čáry. Bylo to plné rituálů a cítila jsem, že je to přesně ono. Věděla jsem, že tím se budu dlouho zabývat.“

Již přes 15 let rozvíjí Schahbaz tvorbu zaměřenou na poetické miniatury propojující osobní a mytologické motivy. V poslední době přešla i k rozměrnějším dílům a instalacím, z nichž mnohé jsou k vidění na výstavě „Hiba Schahbaz: Zahrada“ v Muzeu současného umění Severní Miami. Kurátorka Jasmine Wahi připravila umělkyni první samostatnou muzejní výstavu, která představuje přes 70 děl zkoumajících fantazii, dědictví a identitu.

„V jádru se výstava točí kolem představy magické zahrady – místa proměny, představivosti a obnovy,“ vysvětluje Wahi. Expozice členěná podle čtyř živlů – země, vzduch, oheň a voda – odráží „jak přírodní svět, tak symbolické vrstvy v Hibiině díle. Miami se svou bohatou zahradnickou tradicí a tropickou krajinou se jevilo jako dokonalé prostředí.“

Vedle detailních miniatur jako Strážkyně výstava obsahuje soubor velkoformátových prací zdůrazňujících Schahbazin důraz na autoportrét. Immerzivní instalace Místnost mořských panen (2025) s životně velkými siluetami mořských panen obklopených ptáky, draky a květinami přenáší diváky do snového světa. Znovuzrození (2025), 270stupňová panoramatická malba vytvořená pro muzeum, zachycuje umělkyni v interakci se čtyřmi živly a spojuje tak ústřední motivy výstavy.

Autoportrét byl vždy ústředním prvkem Schahbaziny tvorby, což začalo již v mládí. „Rodiče nechtěli, abych po škole moc chodila ven, tak jsem trávila hodně času ve svém pokoji. Měla jsem tam velké zrcadlo a tam jsem se učila kreslit. Lidské tělo mě fascinovalo, ale protože nahé modely u nás nebyly běžné, skončilo to tím, že jsem kreslila sebe,“ vzpomíná.

Hiba Schahbaz, Autoportrét jako velká odaliska, 2016. Čaj, akvarel, tuš a kvaš na zemitém papíře. 152 x 211 cm.
S laskavým svolením umělkyně.

Přestěhování z Pákistánu do USA v roce 2010 znamenalo zlom, který Schahbaz umožnil opustit přísné techniky miniaturní malby a objevovat větší formáty.

„Miniaturní malba je náročná na tělo,“ vysvětluje umělkyně. „Namáhá oči a zápěstí. Akvarel vyžaduje velkou kontrolu – jak držíte štětec, pevnou ruku – je to fyzicky náročné.“ Fyzická náročnost malby ji vedla k rozložení práce v čase a její zájmy se také vyvíjely a rozšiřovaly.

„Bezejmenná (růžová krajina)“ Hiby Schahbaz z roku 2016 využívá akvarel a čaj na ručním papíře o rozměrech 224 x 274 cm, s laskavým svolením umělkyně.

Její tvorba zůstává zakotvena v tradici miniaturní malby s použitím vodových pigmentů a čaje. Schahbaz vysvětluje, že čaj, ústřední prvek její kultury provázaný s každým společenským setkáním a vlastním rituálem přípravy, jí byl okamžitě blízký. Malba jím se stala rituálem sama o sobě – vaření, extrakce barvy, vdechování vůně, která jí připomíná domov. Jedinečný odstín čaje je nenahraditelný; žádný hnědý pigment se mu nevyrovná a má svůj specifický charakter.

V díle Shromáždění (2018) jsou touto technikou zobrazeny životně velké nahé ženy, každá jako autoportrét připomínající Evu. Jejich kůže jemně malovaná pigmentem z černého čaje kontrastuje se zářivě karmínovým pozadím, zatímco hledí přímo na diváka. Dílo má rozměry 224 x 300 cm, s laskavým svolením umělkyně.

Bez ohledu na velikost nebo médium se Schahbazina tvorba točí kolem opakujících se symbolů, jako jsou lilie, květy jasmínu a mytické bytosti včetně draků, mořských panen, lvů a jednorožců. Wahi poznamenává, že ačkoli ne všechny byly součástí jejího vizuálního jazyka od počátku, postupem času se staly pevnými body její práce.

Schahbaz uvádí, že tyto bytosti čerpají z různých zdrojů, včetně dějin umění, mytologie a súfijské poezie, a plní různé role. Draci například působí ochranitelsky, transformují energii ženských postav a jejich okolí, zatímco lev symbolizuje určitý druh lásky.

Tyto postavy se objevují nepředvídatelně, řízeny intuitivním, téměř duchovním procesem její tvorby. Věří v kolektivní vědomí, ke kterému všichni máme přístup a přijímáme z něj podobné inspirace; klíčové je zůstat k nim otevření a rozhodnout se, které z nich následovat.

„Hiba Schahbaz: Zahrada“ bude k vidění od 5. listopadu do 16. března 2026 v Muzeu současného umění Severní Miami.

Často kladené otázky
Samozřejmě Zde je seznam užitečných a výstižných často kladených otázek o první samostatné muzejní výstavě Hiby Schahbaz.

Obecné / začátečnické otázky

1. Kdo je Hiba Schahbaz?
Hiba Schahbaz je pákistánsko-americká umělkyně známá svými velkoformátovými figurálními malbami, při jejichž tvorbě primárně používá akvarel na papíře. Její práce často zkoumá témata ženského těla, identity a osobní mytologie.

2. Jak se jmenuje její první samostatná muzejní výstava?
Konkrétní název by závisel na hostitelském muzeu, ale ústředním tématem je zkoumání fantazie a identity.

3. Jaký druh umění bude na výstavě k vidění?
Můžete očekávat její typická díla: intimní, snově působící akvarelové portréty, často obsahující autoportréty a ženské postavy v bujných, fantaskních prostředích.

4. Proč je tato výstava tak významná?
Samostatná muzejní výstava je významným milníkem v kariéře každého umělce. Znamená to, že významná instituce uznává jeho/její práci jako podstatnou a hodnou samostatné podrobné prezentace.

Tematické / konceptuální otázky

5. Jak ve své práci zkoumá fantazii?
Fantazii vytváří propojením realistických autoportrétů s imaginativními, symbolickými prvky. Její postavy jsou často umísťovány do klidných, nadpozemských zahrad nebo obklopeny magickou flórou a faunou, čímž vytváří osobní snovou krajinu.

6. A jak pracuje s identitou?
Schahbaz používá svůj vlastní obraz jako hlavní subjekt, čímž umisťuje tělo pákistánské ženy – subjekt často nahlížený přes politickou nebo kulturní optiku – do kontextu osobní fantazie a tiché síly, čímž znovu nabývá vlastní výpovědi.

7. Co je jedinečného na její technice?
Pracuje s akvarelem ve velmi velkém měřítku, což je technicky náročné. Tato volba dodává jejím postavám měkkou, éterickou a průsvitnou kvalitu, která umocňuje snový, intimní pocit z její práce.

8. Jsou v její práci patrné nějaké vlivy z dějin umění?
Ano, její práce je často srovnávána s tradiční perskou a indickou miniaturní malbou kvůli detailním vzorům a plochým dekorativním prostorům. Avšak tuto tradici podvrací tím, že pracuje v obrovském měřítku a zaměřuje se na ženský pohled.

Praktické otázky pro návštěvníky

9. Je tato výstava vhodná pro děti?
Výstava obsahuje nahé autoportréty. Ačkoli jsou namalovány...