Giorgio Armani možná nebyl na své přehlídce fyzicky přítomen – poprvé od roku 1975 – ale jeho vliv byl všudypřítomný. Těsně před začátkem byl na FaceTime se svým týmem v zákulisí. Přesně dvě minuty po plánovaném začátku v 19:00 zavolal svým nejbližším spolupracovníkům a naléhavě se ptal, proč přehlídka ještě nezačala. O tři minuty později zablikala světla, což byl signál pro všechny, aby zaujali svá místa. Asi po patnácti minutách se Leo Dell’Orco, šéf návrhářů pánské módy u Armaniho, uklonil za nadšeného potlesku. Přesto bylo nezvyklé nevidět samotného pana Armaniho. Návrhář, který příští měsíc oslaví 91 let, se zotavuje doma v Miláně po krátké nemoci, kvůli které minulý víkend údajně strávil nějaký čas v nemocnici. Jeho nepřítomnost však nezastínila jasnou identitu jeho návrhů.

Přehlídka začala skupinou modelů, kteří rychle kráčeli po hliněně dlážděné runwayi v elegantním sportovním oblečení EA7. Jejich lehké nylonové bundy a kraťasy s geometrickými vzory se později objevily i v kolekci Emporio Armani – návrhy inspirované složitými textiliemi z oblasti Taznakht v pohoří Atlas.

Kolekce nesla nomádského ducha, jak naznačovaly vyšívané kobercové batohy doplňující první modely Emporia. Pro nezasvěcené oko se zdálo, že cesta vedla napříč severní a střední Afrikou až do střední Asie. Podle poznámek značky kolekce vyjadřovala „základní princip Armaniho estetiky: hluboký zájem o jiné kultury a lásku k tomu, jak se lidé vyjadřují skrze každodenní oděv.“

Bylo osvěžující vidět pánskou módu čerpající z vlivů daleko za hranicemi obvyklého západního světa. I bez odborného pohledu bylo na šatech jasně vidět, že odkazují k mnoha tradicím – nabízely šatník inspirovaný globálněji, než je běžné.

Mezi nejvýraznější kousky patřily dřeváky s třásněmi, tuniky s peřím, nadýchané hedvábné kalhoty, široké klobouky z ratanu s vlajícími látkovými ocasy a náhrdelníky s třásněmi a ručně vyrobenými přívěsky. Objevily se také saka bez límce a kalhoty s kaleidoskopickými potisky, přehozy, hustě prošitý olivově zelený kožený kabát a oversize kožené bundy s třásněmi. Některé kousky měly kovově lesklé hedvábné overshirty, lněné haleny s potiskem slonů a žiraf nebo čepice zdobené kameny. Nechyběly ani Armaniho ikonické měkké obleky, tentokrát však v texturovaných látkách, které odpovídaly dobrodružnému nomádskému tématu kolekce.

V poznámkách k přehlídce stálo, že některé vzory symbolizují „znázornění nekonečna“. A přesně takový byl i tento soubor – bez hranic, který nám, i z dálky, umožnil vydat se s panem Armanim na cestu, aniž bychom opustili domov.