Trvalo 15 let, než se „Liberation“ dostala na Broadway, ale dramatička Bess Wohl věří, že načasování je teď dokonalé. Wohl strávila přes desetiletí vývojem své hry – která zkoumá druhou vlnu feministického hnutí prostřednictvím vztahu ženy s její zesnulou matkou – ale správnou strukturu našla až tehdy, když ji vystavěla kolem setkání skupin pro zvyšování vědomí. Po rozhovorech s bývalými aktivistkami, které se takových skupin účastnily, dokončila první náběh za pouhých 10 dní.

„Ty ženy – představovala jsem si je, jak sedí v místnosti a čekají, až je vyslechnu,“ svěřila se Wohl během přestávky na zkoušce v divadle Jamese Earle Jonese. „Může to znít zvláštně, ale měla jsem pocit, jako by říkaly: ‚Až budeš připravená...‘ Odjela jsem na tvůrčí pobyt a ony tam pořád čekaly. Jako by říkaly: ‚Dobrá, můžeme začít.‘“

„Liberation“ s podtitulem „Hra o vzpomínkách na věci, které si nepamatuji“ sleduje Lizzie, moderní ženu, která se vyrovnává s nedávnou smrtí své matky. Přemáhaná nezodpovězenými otázkami se Lizzie snaží sladit obraz své matky jako manželky předměstského právníka s jejím dřívějším životem radikální feministické novinářky, která organizovala skupiny pro zvyšování vědomí.

Lizzii ztvárňuje Susannah Flood, která vypráví z přítomnosti a také se v retrospektivách vžívá do role své matky. „Byl rok 1970,“ říká publiku. „A moje máma... moje oddaná, povinnostmi seřízená máma, která šila kostýmy na školní hry, vařila každé jídlo, myla nádobí a seděla při mých hodinách klavíru, přestože jsem neměla talent – ona byla vlastně... radikálka?“

„Liberation“, inspirovaná Wohlinou vlastní matkou, která za dramatiččina dětství pracovala pro časopis Ms., propojuje politické dějiny s osobním příběhem. Wohl, která debutovala na Broadwayi v roce 2020 komedií „Grand Horizons“, nečekala, jak aktuální se její nová práce stane.

Když „Liberation“ v únoru 2025 pod režijním vedením nominantky na cenu Tony Whitney White měla premiéru off-Broadway, sklidila skvělé recenze. Zobrazení žen vzdorujících patriarchátu v hře rezonovalo u publika čelícího erozi reprodukčních práv a vlně obsahu oslavujícího „tradwife“ (tradiční manželku).

„Věděla jsem, že máme něco výjimečného, ale nikdy si tím člověk nemůže být jistý,“ poznamenala White k přijetí hry. „Poselství musí přijít ve správný okamžik. Přemýšlela jsem: ‚Je teď správný čas? Spojí lidé s tímto příběhem?‘ A ukázalo se, že ano.“

Diváci se ztotožnili s různými aspekty příběhu – s hněvem nad nerovností na pracovišti, obavami ze ztráty autonomie nad vlastním tělem, frustrací z pomalého pokroku a vyčerpáním z neustálého boje. V jedné scéně postava zvolá: „Mám takovou naději, ale jsem kurevsky vyhořelá,“ což je věta, kterou Wohl převzala z rozhovoru.

„Řekla: ‚Do sedmdesátých let jsem z ženské emancipace vyhořela,‘ a já jsem si uvědomila, že oblouk dějin je mnohem delší, než si myslíme,“ vysvětlila Wohl. „Už tenkrát byly ženy frustrované a ptaly se: ‚Kdy se věci změní?‘ Tento pocit naléhavosti hru pohání.“ Současní aktivisté tomu rozumí: zatímco první Ženský pochod po inauguraci Donalda Trumpa v roce 2017 přilákal do Washingtonu D.C. přes půl milionu lidí – největší protest za jeden den v historii USA – pochod lidu v roce 2025 po jeho znovuzvolení navštívilo maximálně kolem 5000 lidí.

Méně než osm měsíců po off-broadwayské premiéře se „Liberation“ dočkala uvedení na Broadwayi. Podle White její relevance od té doby jen vzrostla.

„Načasování se teď zdá být ještě příhodnější,“ říká. „Svět se rychle mění a zdůrazňuje mnoho aspektů hry. Jak se svět vyvíjí, některé části hry ve mně rezonují silněji. Loni na jaře jsem byla jen vděčná, že bylo publikum připraveno zapojit se do dialogu, který jsme chtěli podnítit.“

Tento dialog se odehrává v tělocvičně rekreačního centra v Ohiu, kde Lizzina matka založila skupinu pro zvyšování vědomí. Členky, které hrají Betsy Aidem, Adina Verson, Irene Sofia Lucio, Kristolyn Lloyd a Audrey Corsa, jsou vášnivé aktivistky. Liší se manželským stavem, sexuální orientací a věkem, od dvacátých do šedesátých let. Společně diskutují o tématech od diskriminace na pracovišti po sexuální uspokojení a dokonce i fantazie o ublížení svým manželům. Jejich rozhovory jsou tak intimní, že koordinátor intimity, původně najatý pro nahou scénu, také pomáhal utvářet dialog.

Ačkoli postavy v „Liberation“ jsou Wohliným výtvorem, čerpají inspiraci z rozhovorů, které vedla s feministkami druhé vlny, z nichž některé hru navštívily. Wohl chtěla zobrazit jak silné stránky, tak nedostatky hnutí, místo aby minulost romantizovala.

„Cítila jsem hluboké uspokojení, když mi jedna z žen, která příběh ovlivnila, řekla: ‚Dala jsi můj život na jeviště,‘“ svěřuje se Wohl. „Řekla to dojatě. Slýcháme od mnoha žen, které tu dobu prožily, a ptají se nás obou: ‚Jak jste věděly, jaké to bylo?‘“

Fiktivní rozhovor mezi Lizzie a její zesnulou matkou se zabývá bolestivými otázkami, například zda její matka nelituje svých životních voleb. Wohl vysvětluje, že tyto otázky nejsou záměrně jasně zodpovězeny.

„V té fázi jejich vztahu dosahují hlubší úrovně upřímnosti,“ říká. „Když jsi dítě, tvá matka tě může chránit před drsnými pravdami života, aby tě ochránila. Ale v tomto bodě hry si postava Susannah Flood tu syrovou upřímnost zaslouží.“

Wohlina vlastní život zrcadlil Lizzinu cestu, když se sama dostala do podobných rozhovorů se svou matkou.

„I když Lizzina matka v hře zemřela, moje vlastní matka je stále naživu, což je skvělé, protože jsme tuto divadelní cestu mohly sdílet spolu,“ poznamenává Wohl. „Vedla jsem se svou mámou stejný druh rozhovoru jako Lizzie se svou, a ona mi k hře poskytla spoustu zpětné vazby.“

Navzdory svým aktuálním tématům nese přesun na Broadway rizika. Produkční náklady po pandemii vzrostly, a to i přesto, že newyorský daňový kredit pro divadla byl prodloužen do roku 2027. Broadwayská sezóna 2024–25 zaznamenala vysoké ceny vstupenek, například 921 dolarů za prémiová místa na „Othella“ s Denzelem Washingtonem a Jakem Gyllenhaalem a 825 dolarů za „Good Night, and Good Luck“ s Georgem Clooneym.

„Liberation“ uvádí soubor zkušených divadelních herců, kteří všichni byli v off-broadwayské produkci, a režíruje ji žena – což z Wohl a White činí jediný ženský režisérsko-autorský tandem na Broadwayi v této sezóně.

„Připadá mi to jako malý zázrak,“ přiznává Wohl. „Není to typická broadwayská show.“

Wohl a White doufají, že zkoumání historie v hře, která se zdá být repetitivní, inspiruje publikum. White vzpomíná na silnou odezvu diváků.

V den Trumpovy druhé inaugurace jsme zkoušeli pro off-broadwayskou sezónu. Kdykoli jsme se cítily přemožené, načerpaly jsme sílu při pohledu zpět na skupinu žen, které prohlásily: „Nebudeme to trpět. Budeme jednat.“ Pokud to dokázaly ony – protestující, aktivistky a obyčejní lidé té doby – proč bychom nemohly my? Musíme najít svou odvahu.

Dodává: „Nejsme v západní společnosti první, kdo čelí obdobím útlaku, cenzury, škrtů v financování umění a snížení veřejné podpory. Hra nám dala příležitost zamyslet se nad jiným obdobím, kdy lidé čelili těmto výzvám. Co s tím uděláme a jak to dokážeme?“

Často kladené otázky
Samozřejmě, zde je seznam ČKD o diskuzi Bess Wohl a Whitney White o relevanci jejich hry „Liberation“ s jasnými a stručnými odpověďmi.

Obecné / začátečnické otázky

1. O čem je hra „Liberation“?
„Liberation“ je hra, která zkoumá témata svobody, identity a společenských omezení, často prostřednictvím osobních příběhů odrážejících širší kulturní a politické problémy.

2. Kdo jsou Bess Wohl a Whitney White?
Bess Wohl je dramatička, která napsala hru „Liberation“, a Whitney White je režisérka, která hru uvedla na jevišti. Úzce spolupracovaly na této produkci.

3. Proč diskutují o relevanci hry?
Diskutují o ní, aby zdůraznily, jak příběh a jeho témata přímo souvisejí s aktuálními událostmi a probíhajícími společenskými debatami, čímž je hra více než jen zábavou, ale komentářem k naší době.

4. Co dává „Liberation“ sílu?
Její síla pramení ze schopnosti přimět publikum, aby vidělo své vlastní zápasy o svobodu a sebeurčení zrcálené v postavách, což vytváří silný emocionální a intelektuální dopad.

Tematické / hlubší otázky

5. Jaká jsou hlavní témata v „Liberation“?
Klíčová témata zahrnují osobní vs. společenskou svobodu, hledání identity, tíhu očekávání a různé podoby, které osvobození může mít.

6. Jak hra souvisí s dnešním světem?
Hra se zabývá problémy, jako je systémová nerovnost, genderové role a tlak na konformitu, což jsou všechno vysoce aktuální témata moderního diskurzu.

7. Co režisérka Whitney White přinesla do produkce?
White se zaměřila na zdůraznění bezprostředního emocionálního jádra hry pomocí režie, tempa a hereckých výkonů, aby se témata publiku jevila jako naléhavá.

8. Jak hra definuje osvobození?
Naznačuje, že osvobození není jednorázová událost, ale průběžný osobní proces, který může být jak vnitřní, tak vnější.

Praktické / otázky zaměřené na publikum

9. Komu by prospělo zhlédnutí nebo přečtení této hry?
Každý, koho zajímá myšlenkově podnětné drama, současné společenské problémy nebo příběhy o složitých lidských vztazích, by ji shledal poutavou.

10. Je hra založena na skutečném příběhu?
Ačkoli může být inspirována skutečnými problémy a zkušenostmi, „Liberation“ je fiktivní dílo vytvořené tak, aby...