Jako heterosexuální žena mluvím z pozice lásky, péče a starostí: jdeme správným směrem? Na začátku tohoto měsíce jsem napsala článek s přímou otázkou: „Je mít přítele dnes trapné?“ Nikdy bych nečekala tu bouři, která následovala.

Poté, co jsem ho sdílela na sociálních sítích, se TikTok, který jsem zveřejnila ve 2 hodiny ráno, dočkal 5,7 milionu zhlédnutí. Přes noc jsem na svých platformách získala více než 100 000 nových sledujících. Poskytla jsem rozhovory médiím po celém světě. Má tvář byla všude a mé jméno bylo vyslovováno nespočetnými způsoby. Neznámí lidé mě zastavovali kvůli fotkám. Byla jsem označována za hlas svobodných žen, za náhražku Carrie Bradshawové, dokonce za čarodějnici! Vyjádřil se dokonce i starosta New Yorku – můj starosta, ačkoli bydlím v západním Londýně.

Sledovala jsem, jak se z mého článku stal globální trend na TikToku, a věděla jsem, že vrcholí, když se přidaly i značky. Bylo úžasné vidět, jak rychle se myšlenka může šířit. Částečně jsem byla vděčná, že žurnalistika stále dokáže vyvolat tak silnou reakci. Lidé čtou, přemýšlejí a diskutují – díkybohu! Zažila jsem vzestupy („Žurnalistika je zpět!“) i pády („Tohle je to, co je na dnešních médiích špatně“). Ale uprostřed vší té pozornosti – pozitivní i negativní – jsem si nemohla pomoct a přemýšlela: proč zrovna tento článek ze všeho, co jsem napsala, vyvolal takovou syrovou a rozsáhlou reakci? A co to vypovídá o moderním randění?

I když si rádi myslíme, že žijeme v pokrokové době, zdá se, že panuje rozšířená neochota podívat se na heterosexuální dynamiku blíže a s větší nuancí a na to, jak nám možná nevyhovuje.

Byla jsem označena v nesčetných dueťových videích zamilovaných párů s popisky jako „Promiň, Vogue, tohle není trapné“. A ano, to je v pořádku. Ale nemění to fakt, že jsme zjevně uprostřed kulturního posunu. Z rozhovorů s mnoha heterosexuálními ženami – ať už pro článek, nebo po jeho zveřejnění – je jasné, že mnoho z nás se veřejně distancuje od definování sebe sama prostřednictvím romantických vztahů, což nás odlišuje od předchozích generací, a dokonce i od doby před pár lety. Pro mě je to téma hodné diskuze a zkoumání.

Další častou reakcí na můj článek bylo spěšné přidávání výjimek k hlavní otázce. Lidé argumentovali, že mít přítele je trapné, pouze pokud nesplňuje určité standardy nebo se k vám chová špatně. Ať už je to pravda, nebo ne, to není podstatné. Zaměření se na výjimky je způsob, jak se vyhnout diskusi o smysluplné změně v heterosexuální dynamice a chaosu moderního randění. Ale nemůže přece platit, že všichni muži jsou problematičtí, ale zázrakem zrovna ten váš ne – to je prostě klam. Únava z randění je reálná a pro mě odráží širší problém misogynie v randění. Měli bychom usilovat o zlepšení – a to je kolektivní, ne individuální snaha.

Bohužel, článek také přinesl vlnu nenávistných urážek, většinou od mužů, kteří si přečetli titulek a vpadli do vzteku. Přáli mi násilné vztahy, varovali, že zemřu smutná a osamělá, nebo dokonce popisovali, jak mě zabijí. Občas to bylo znepokojivé. Ale brzy jsem si uvědomila, že článek pravděpodobně vnímali jako hrozbu pro systém, který je historicky zvýhodňoval. Pokud byl mít muže kdysi nejvyšší metou a teď o tom některé ženy pochybují... to musí být znepokojivé.

Ironií je, jak často jsem byla obviňována z démonizace lidí hledajících láku. Nic nemůže být dál od pravdy. Tolik z nás, včetně mě, touží po partnerství. Nevzdávám naději; částečně stále věřím, že se věci mohou zlepšit. Myslím, že článek zasáhl nerv, protože naše posedlost heterosexuálními vztahy – tím, co znamenají, jak dlouho byly... Myšlenka mít přítele byla dlouho považována za cíl, o který je třeba usilovat, ale to skrývá mnoho nepříjemných problémů, které raději ignorujeme, hlavně proto, že jsou příliš chaotické a složité na rychlé řešení. Pokud pouhé zpochybnění, zda mít přítele – kdysi tak vysoce ceněného – se v dnešní kultuře nestalo trapným, vyvolá takovou bouřlivou celosvětovou diskusi, pak je to diskuse, která stojí za to a měla by pokračovat. Možná za touto silnou reakcí leží budoucnost, v níž nám naše romantické vztahy přinášejí radost a svobodu, nikoli konflikty a vyčerpání.

Často kladené otázky
Samozřejmě. Zde je seznam ČKO o tom, co naše reakce na „Jsou přátelé trapní?“ vypovídají o moderním heterosexuálním randění.

Základní otázky

1. Co vlastně znamená otázka „Jsou přátelé trapní?“?
Je to neformální způsob, jak se zeptat, zda se lidé cítí nesví, souzení nebo trapně kvůli chování, zájmům nebo osobnosti svého partnera v sociálních situacích.

2. Proč je to teď časté téma?
Sociální sítě jako TikTok a Instagram tuto konverzaci zpopularizovaly a vytvořily prostor, kde lidé sdílejí vtipné nebo trapné příběhy o svých přítelích, čímž se z toho stalo kulturní téma, ke kterému se lze snadno vztahovat.

3. Je normální občas se za svého partnera trochu stydět?
Ano, je to velmi běžné. Každý má své zvláštnosti a je normální se za ně občas cítit trochu nesví, zvláště v nových vztazích.

4. Jaké jsou některé běžné trapné způsoby chování přítelů?
Klasické příklady zahrnují jejich módní volbu, přehnaně nadšené nebo trapné taneční pohyby, trapné vtípky nebo velmi odlišný vkus v hudbě nebo filmech.

Středně pokročilé otázky

5. Co odhaluje to, když považujeme partnera za trapného, o očekáváních moderního randění?
Často to odhaluje, že očekáváme, že partneři budou dokonalým odrazem naší osobní značky – našeho vkusu, humoru a společenské obratnosti. Zdůrazňuje to tlak na páry, aby byly jednotnou „cool“ jednotkou.

6. Jakou roli hraje v tomto pocitu sociální sítě?
Sociální sítě podporují performanci. Online prezentujeme dokonale vypadající životy a vztahy. Nekorigované chování partnera pak může působit jako ohrožení tohoto pečlivě vytvořeného obrazu.

7. Je tento pocit častější u žen? Proč by tomu tak mohlo být?
Často ano. Společensky jsou ženy často přísněji posuzovány za své volby ve vztazích a jsou socializovány tak, aby se více staraly o společenskou harmonii a o to, co si myslí ostatní.

8. Jaký je rozdíl mezi neškodným trapnem a varovným signálem?
Neškodné trapno se týká hloupých zvláštností. Varovným signálem je, pokud se stydíte za jejich základní hodnoty, za to, jak se chovají k lidem, nebo za nedostatek ambicí nebo respektu.

Pokročilé otázky

9. Jak tento trend odráží posun od pragmatického k kamarádskému manželství?
Historicky bylo manželství určeno pro praktické