Pokud máte obličej, Adam Dressner si ho chce namalovat.
Bývalý firemní právník Dressner si vybudoval pověst samouka, který vozí svůj „umělecký vozík“ plný malířských potřeb na místa jako Washington Square nebo Central Park, kde vytváří živé, expresivní plenérové portréty výstředních Newyorčanů, které potkává.
Minulý týden přivezl svůj vozík do galerie 1969 Gallery v Tribece. Tam, pod nápisem z hnědého balicího papíru s neumělým nápisem „Kvalitní portréty“ inspirovaným stylem Toma Sachse, dokončil během několika dní před svou první samostatnou výstavou „Hello Stranger 2“, která byla zahájena v pátek večer, 18 maleb.
Výstava zahrnuje více než tucet velkoformátových olejomaleb a salonní zeď se 60 akrylovými portréty, každý o rozměrech 12 x 9 palců. Navazuje na projekt „Hello Stranger“, který loni v září představil společně se šperkařem Gregem Yunou, kdy tři dny maloval živě na Grand Central Terminal.
Některé tváře na salonní zdi jsou dobře známé – například restauratér Keith McNally, nechvalně proslulá podvodnice Anna Delvey a rapper Lil Yachty – zatímco jiní jsou lidé z Dressnerova každodenního života, jako Rafael, místní číšník, nebo pan Love, devadesátiletý muž, kterého Dressner v parku potkal a sblížil se s ním.
„Toto je umění pro všechny,“ říká Dressner. „Každý má obličej. Když se podíváte na zeď se 60 portréty, nepoznáte rozdíl mezi literární veličinou, jako je Joyce Carol Oates, a někým, koho byste mohli potkat v parku.“
Openingu se zúčastnila řada jeho portrétovaných, včetně Oatesové, Delveyové, influencera Nicolase Hellera (New York Nico), Leah McSweeney z reality show Real Housewives of New York a sběratelky umění Carly Shen. Byli přítomni také lidé zobrazení na jeho větších dílech, jako básník Matt Starr, zaměstnanec Metro North Sunny Sueruro a Monty, známý opalováním ve Washington Square Park. V jednu chvíli dorazil David Rosa – jeden z Dressnerových nejčastěji malovaných modelů – ve smokingu, přivezl reproduktor hrající Donna Summer „Hot Stuff“ a dal se do tance, stejně jako na prvním openingu „Hello Stranger“. Dressner v typické modré baseballové čepici se na něj usmíval. Mezi další hosty patřili spisovatel James Frey, herečka Sophia Anne Caruso a umělci Jon Burgerman, Lizzy Lunday a Kristian Kragelund.
V tradici portrétistů, jako jsou David Hockney, Barkley Hendricks a Alice Neel, Dressner používá živé barvy a expresivní palety na plochých, abstraktních pozadích. Často zobrazuje osobní detaily – šátek, klobouk, nebo v Starrově případě plyšového medvěda – čímž vytváří působivou směs známého a nečekaného. Jeden výjimečný portrét, „Rob“, kombinuje syrovost inspirovanou Lucienem Freudem s abstraktním pozadím a nedodělanými bílými botami.
„Dívám se na jeho portréty a chci o těch lidech vědět víc. Jsou velmi poutaví,“ řekl James Frey na openingu. „Je snadné projít kolem portrétu, aniž byste se opravdu zadívali, ale tady to je těžké.“
V jádru Dressnerova tvorba usiluje o zpochybnění tradiční portrétní malby, která se často zaměřovala na královské rodiny, zakázky nebo anonymní modely. Místo toho oslavuje obyčejné lidi a přirozená spojení, která s nimi navazuje. Čerpá inspiraci z nizozemského malíře Franse Halse, který se pohyboval napříč společenskými třídami s podobnou srdečností a energií.
„Zajímá mě trochu obrátit naruby zažitý scénář,“ říká Dressner. „Chci dokumentovat reakce lidí na malbu a oslavovat samotné jednotlivce.“
Soustředit se na obyčejné Newyorčany je pro Dressnera přirozená volba, stále žije a pracuje v bytě v Stuyvesant Town, který nazývá domovem od svých dvanácti let. Jeho bezprostřední styl také odpovídá umělci, který přišel do světa umění později. V roce 2009, když pracoval ve své první advokátní kanceláři, navštívil Dressner retrospektivu Francise Bacona v Metropolitním muzeu umění. Hluboce inspirován zamířil přímo do knihkupectví Barnes & Noble na Union Square, koupil si knihu Oil Painting for Dummies a začal malovat akty trojportrétů sebe sama ovlivněné Baconem. Po léta zdokonaloval své dovednosti při práci na plný úvazek jako právník, až v roce 2018 opustil zaměstnání, aby se naplno věnoval umění.
Dressnerova intuitivní metoda znamená, že i při jeho rychlém, 30minutovém procesu nejsou jeho portréty zdaleka repetitivní. Maluje místní Newyorčany volným, expresivním stylem, s použitím nečekaných barev – odlesků a stínů, které působí stejně jedinečně jako jeho objekty – což vede ke sbírce tváří, které jsou zároveň neobvyklé i dojemné. „Jeho práce je hravá a originální. Velmi instinktivně používá barvu,“ poznamenala Joyce Carol Oates telefonicky před openingem. „Pózovat mu bylo potěšení. Čas utíkal.“
Sunny Sueruro pracovala pro Metro North na Grand Central Terminal, když ji Dressner požádal, jestli si ji může vyfotit jako referenci. Zhruba o rok později na toto setkání zapomněla, dokud se kolega nezeptal, jestli neviděla svůj portrét vystavený v nádraží. Byla v šoku.
„Celý život žiji v New Yorku a nikdy by mě nenapadlo, že skončím v galerii v Tribece,“ řekla Sueruro při pohledu na svůj portrét. „Vidět sebe tady a na Grand Central bylo potvrzení, které jsem nevěděla, že potřebuji. Došlo mi, že bych o sobě neměla přestat smýšlet jako o obyčejné.“
„Adam Dressner: Hello Stranger 2“ je k vidění do 25. října 2025.
Často kladené otázky
Často kladené otázky o Adamu Dressnerovi malujícím vaše oblíbené Newyorčany živými barvami
1 Kdo je Adam Dressner?
Adam Dressner je současný umělec známý svými živými, barevnými malbami, které zachycují jedinečné osobnosti a energii Newyorčanů.
2 Jaký je styl jeho maleb?
Jeho styl je odvážný a expresivní, používá jasné, syté barvy, aby oživil své objekty způsobem, který působí zároveň moderně i nadčasově.
3 Proč se zaměřuje na Newyorčany?
New York je tavicím kotlíkem rozmanitých kultur a charakterů, což z něj činí nekonečný zdroj inspirace pro zachycení lidských příběhů prostřednictvím umění.
4 Jak vybírá své objekty?
Často vybírá obyčejné lidi, které ve městě potká – cizince, přátele nebo místní osobnosti – kteří ztělesňují ducha a rozmanitost New Yorku.
5 Jaké materiály používá pro své malby?
Pracuje převážně s akrylem a olejem na plátně, což umožňuje bohaté, živé barvy a textury viditelné v jeho díle.
6 Jsou jeho malby k dostání?
Ano, jeho originální díla a tisky jsou často k dispozici prostřednictvím galerií, jeho webových stránek nebo uměleckých výstav.
7 Přijímá zakázky?
Ano, občas přijímá zakázky na portréty, zejména ty, které odpovídají jeho živému a expresivnímu stylu.
8 Kde lze jeho díla vidět osobně?
Jeho malby jsou často vystavovány v galeriích a na uměleckých přehlídkách v New Yorku a někdy i v dalších velkých městech. Sledujte jeho web nebo sociální sítě pro informace o nadcházejících akcích.
9 Jak se lze naučit malovat podobným stylem?
Cvičte používání odvážných barev a expresivních tahů štětce. Studium teorie barev a pozorování, jak světlo interaguje s objekty, také může pomoci rozvinout živý styl.
10 Co inspiruje jeho užití barvy?
Čerpá inspiraci z energie samotného New Yorku – jeho ulic, lidí a dynamického hraní světla a stínu.
11 Pořádá workshopy nebo kurzy?
Občas pořádá workshopy nebo se účastní uměleckých akcí. Sledujte jeho sociální sítě nebo web pro aktualizace o možnostech učení.
12 Jak dlouho mu trvá dokončení malby?
Liší se to podle velikosti a složitosti, ale typicky jedno dílo může trvat od několika dní do několika týdnů.