Je opravdu nutné ujít denně 10 000 kroků pro zdraví?
Ať už to propagují sociální sítě nebo fitness značky, mnoho z nás uvěřilo, že denní splnění 10 000 kroků je vědecky podložený zdravotní požadavek. Já osobně jsem tuto „pravidlo“ několik měsíců dodržovala, abych do svého převážně sedavého režimu přidala více pohybu – což mnoho lidí pracujících u počítače jistě pochopí. A pomohlo to. Chůze se pro mě stala malým aktem péče o sebe, způsobem, jak vyvážit hodiny strávené sezením.
Ale je 10 000 kroků skutečně magické číslo? Abych porozuměla benefitům – a možným nevýhodám – promluvila jsem si s odborníky na zdraví.
### Opravdu potřebujete denně 10 000 kroků?
„Neexistuje pro to žádný vědecký základ,“ říká Jesús Serrano, fyzioterapeut z madridské kliniky Improve. Tato myšlenka ve skutečnosti pochází z japonského krokoměru z roku 1965 s názvem Manpo-kei (což znamená „měřič 10 000 kroků“). Jeho marketingová kampaň lidi povzbuzovala, aby zůstali aktivní tím, že denně ujdou alespoň tolik kroků.
Je jasné, že tato zpráva zakořenila – ale je přesná? Zřejmě ne. „Je to mnohem méně, než bychom se měli hýbat,“ vysvětluje Serrano. „10 000 kroků by mělo být minimálním výchozím bodem. Doporučujeme dosáhnout tohoto cíle a přidat ještě cvičení.“
### Hodnota chůze – bez posedlosti počty
I když pravidlo 10 000 kroků není vědecky podložené, stále slouží jako užitečný cíl pro lidi, kteří chtějí více pohybu. „Lidé jsou stvořeni k pohybu,“ říká Serrano. „Moderní život nám vše usnadňuje, ale naše sedavé návyky nás dělají ztuhlými a urychlují stárnutí.“
Po osmi hodinách sezení není překvapením, že naše těla touží po aktivitě. „Cíl 10 000 kroků podporuje základní úroveň pohybu,“ poznamenává Serrano. „Ale každý je jiný – důležité je najít udržitelnou a zdravou rutinu.“
Problém nastává, když se počítání kroků stane posedlostí. „Může to mít opačný efekt, pokud se z toho stane stres namísto relaxace,“ říká psycholožka Patricia de la Fuente, která se specializuje na propojení mysli a těla. Neustálé kontrolování krokoměrů není vždy dobré pro duševní zdraví.
Serrano sdílí svou vlastní zkušenost: „Jednou jsem byl tak posedlý dosažením cíle v krocích, že jsem kvůli tomu ztrácel spánek. Pak jsem na chvíli přestal používat chytré hodinky a uvědomil jsem si, že si chůzi můžu užívat, aniž bych počítal.“
### Naslouchejte svému tělu, ne technologii
Aplikace a nositelná zařízení nás mohou odpojit od našich přirozených instinktů. „Nutí nás sledovat obrazovku namísto toho, abychom vnímali potřeby svého těla,“ vysvětluje Fuente. „Bezmyšlenkovitě honíme čísla, což může být frustrující, pokud cíle nedosáhneme.“
Klíčem je zacházet s technologií jako s nástrojem, ne jako s diktátorem. „Tato zařízení mohou pomoci sledovat pokrok a stanovovat cíle,“ říká Serrano, „ale je dobré si občas od nich odpočinout.“
### Kvalita nad kvantitou
Nejde jen o počet kroků – ale o to, jak chodíte. Pohyb s vědomím, užívání si procesu a aktivita, která vám dělá dobře, jsou důležitější než dosažení libovolného cíle. Zdraví by mělo být o rovnováze, ne o posedlosti.
Pohled na chůzi
Záměr za vaší procházkou je důležitý. Pokud je vaším cílem péče o sebe a zlepšení kvality života, vyvažujte motivaci a vyhýbejte se prokrastinaci – počet kroků je jen jednou částí rovnice, říká Fuente.
Chůze zvyšuje denní fyzickou aktivitu, zlepšuje zdraví srdce a pomáhá zvládat úzkost a stres. Ale je rozdíl mezi pohybem na autopilota a vědomou chůzí. Zaměřte se na samotný akt, aby byl prospěšný pro tělo i mysl. Plánování procházek nejen zajistí vhodné oblečení, ale také vám pomůže vybrat přírodní prostředí, které nabízí více než jen cvičení. „Vědomá chůze nás udržuje v přítomnosti,“ vysvětluje Fuente.
Co je vědomá chůze?
Jednoduše to znamená chodit a věnovat pozornost svému okolí, krokům a dechu, říká Fuente.
„Najít příjemné místo pro chůzi je klíčové,“ souhlasí Serrano a doporučuje parky, stezky nebo malebná místa. „Prostory se sluncem, přírodou, čerstvým vzduchem nebo krásnými výhledy snižují hladinu kortizolu, přinášejí duševní jasnost a lepší zvládání životních překvapení.“
Jak si vytvořit návyk chůze
Zacházejte s chůzí jako s jakoukoli jinou nezbytnou zdravotní praxí – podobně jako s čištěním zubů, spánkem nebo jídlem. „Je to forma péče o sebe, ale často máme problém si na ni najít čas,“ říká Fuente.
Využívejte malé příležitosti: místo výtahu choďte po schodech nebo jděte pěšky namísto jízdy autem na krátké vzdálenosti. „Klíčem je vytvořit si návyk a udržet ho,“ poznamenává Serrano.
Tipy pro úspěch
- Choďte pro radost, nejen kvůli splnění cíle. Počet kroků není všechno.
- Začněte pomalu. Pokud jste jeden den unavení, naslouchejte svému tělu, radí Fuente.
- Vyberte si klidná místa, která vás baví.
- Choďte každý den ve stejnou dobu – vytvoření rituálu pomáhá s pravidelností.
- Vnímejte svůj vnitřní hlas. Pokud je kritický, zastavte se a dýchejte.
- Zaměřte se na péči o sebe. Vědomá chůze může změnit váš pohled na svět a zároveň zlepšit zdraví, dodává Fuente.
Budování návyků vyžaduje čas. „Zpočátku je těžké opustit komfortní zónu, ale jakmile si návyk vytvoříte, vaše tělo po něm bude toužit,“ ujišťuje Serrano.