Giambattista Valli popisuje Maroko jako „posedlost“, která je vetkána do jeho tvůrčího jazyka. Pro svou resortní kolekci přetavil vliv Marrákeše – již dříve patrný v jeho haute couture – do lehčí, uvolněnější podoby. Modely hýřily teplými odstíny červené a šafránu, s květinovými potisky růží a buganvileí, které vypadaly, jako by právě utržely ze zahrady. V souladu s jeho estetikou světové elegance kolekce nabízela pomíjivý únik, aniž by ztrácela pevnou půdu pod nohama. „Kdo by mohl někomu vyčítat touhu po kráse v čím dál drsnějším světě?“ zamýšlí se Valli.

Valli vždy věřil v půvab a krásu, která vychází z osobního přesvědčení, nikoli z trendů. Pro něj styl neznamená honit se za tím, co je právě in – jde o zachycení něčeho nadčasového. „Lidé si myslí, že klasická, harmonická krása je neatraktivní nebo zastaralá,“ řekl s pokrčením ramen, nedotčen pomíjivými rozmary módy.

Tato kolekce dokonale vyvážila romantiku a realismus. Vlající šaty měly elegantně drapované živůtky, krajkové šaty typu slip zdobila jemná rukávová ramínka a bohémské róby působily hravě asymetricky. Vedle těchto vzdušných siluet se objevily elegantní minisukně a střižené krátké kostýmky z lehkých látek, doplněné vyšívanými bačkůrkami a háčkovanými tarbuši pro nádech rozverného šarmu. Byl to Valliho typický mix snovosti a praktičnosti – důkaz, že šik může být zároveň hravý i nositelný.